|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Byla noc. Temná a strašlivá. Horší a tajuplnější noc v malém městečku v Anglii nikdo nezažil. Avšak nebyl starověk ani středověk. Psal se rok 1882. Viktoriánské období. Na nebi se netřpytily hvězdy a nezářil měsíc. V malých a zatuchlých uličkách města se této noci nepotloukala žádná banda zvrhlíků ani prodejci opia a dokonce by jste tu nezahlídli ani jednoho Žida. Židé utíkali ze střední Evropy a bylo jich všude plno, ale tentokrát nikde nikdo. Byla tma jako v pytli a ticho. Hrobové děsivé ticho. Ani z hospod tentokrát nebylo slyšet ani hlásku jako by se najednou život zastavil. Přesto kdyby jste procházeli všechna zákoutí tohoto městečka a došli by jste do Church street, která byla už dlouhou dobu neobytná, možná by jste uslyšeli slabý vzlykot. Tento jemný pláč patřil mladé dívce. Tato slečna byla této noci jediná venku. Říkala si Fleur.
Kdyby jste ji viděli, nejspíš by jste ji odhadovali na patnáct možná šestnáct let, ale ve skutečnosti jí bylo třináct.Měla rudé vlasy jako krev a velké pronikavě zelené oči jako tráva v dubnu. Když se usmála celá se rozzářila a oči jí žhnuly ohněm barvy jejích vlasů. Avšak už to byly roky co se naposledy usmála. Teď se choulila v koutě slepé uličky a cítila jak ji po tváři stéká slza a jak ji krvácí staré a nové rány života. Staré jizvy na jejím srdci se otevřeli a všechno teď proudilo ven z ní v podobě teplých a slaných kapek. Slz. Tak ráda by se někde schovala. V nějakém doupěti, ale její zesláblé tělo jí odmítlo poslouchat.
V tom se spustilo to, co všichni očekávali. Bouře. Ohromná a působivá. Bouře jako z nějakého filmu. Pro umělce by byla ohromnou předlohou pro dílo velkých rozsahů. Ať už by to byl malíř nebo básník. Pro lidi to však byla pohroma
Napsala jsem kousek příběhu. Nevím, jestli má cenu pokračovat, protože potřebuji znát názor ostatních než se pustím do velkého díla a pak mi někdo řekne, že je to nuda. Prosím napište, co si o tom myslíte. Berte ohled na pravopisJ nemám na to cit a je mi málo…děkuji |
|
|