...zdá se, že život není uzpůsoben na dlouhé panoramatické záběry v zapadajícím slunci...

(Robert Ruark)

Potkáváme se na okrajích

a zdvořile si dáváme přednost

v krásné vyhlídce

u chatrných zábradlí

Chceme žít mnoho životů

a jen nejasně tušíme

že i bolest si vezmeme

z každého z nich zvlášť

Až neslušně často

si naoko házíme mincí

ze které nám orel

už dávno uletěl

Vaříme polévku ze zlaté rybky

- vždyť zaručeně byla němá –

a ujišťujeme se kradmým pohledem

zcela neprůhledných očí

o všech zatraceně nejlepších

možných řešeních