Neděli ,co neděli chodívala matka na ranní mši svatou, ale tentokrát se poprvé opozdila. Každé ráno , už od mého útlého dětství jsem s ní chodil do kostela. Jednou jsem se o pozdil, a po návratu domů jsem pořádně dostal.

         Nyní je mi 19 let, a na mši nechodim, jelikož jsem svobodný a matka mě už nenutí.Bylo 8:40, máti se připravovala, aby se do 5 minut vypravila. A tu najednou slyšim jak ztěžka dýchá. Došel jsem k ní a vidím jak se křečovitě drží stolu a je strašně bledá. Přidržel jsem jí,ona si sedla na židli, začala opět normálně dýchat a nabírat barvu. Hodiny ukazovali 8:50.A máti se nenechala přemluvit , aby si lehla. Bůh by jí totiž neodpustil ,kdyby se místo modlení věnovala odpočívání.Tak, to bylo poprvé co přišla pozdě. A taky naposled. Z kostela se už nevrátila.