Kroužíme tiše v oblacích ticha

a z dálky letmé doteky

hrají tu melodii znova

a znova

a znova zkoušíme najít

pár vhodných vět

co by nám předvedly životní pýchu

na matném papíře zažloutlých fotek

bez obalu

s pokroucenými rohy.

Zpupná ta myšlenka, co doufá

že kvůli ní

že snad kvůli ní by o něj stál

za pár mincí

v nádražním rohu, co se vysypaly

tomu bezdomovci, jak se klátivě potácel

bez cíle, bez emocí

s nadějí

že zítra jich zas pár najde

naivních blbečků

kteří mu sypnou pár drobných do klobouku

aby je za rohem butiku

pro poctivé lidi

s opovržením sobě vlastním

vytrousil z kapsy.

A jestli se mu nevede tak jako nám

tak buďte si jisti, že je na to

sám.