moje kroky,
ris ras mokrými chodníky,
klap jak se prochází,
mezi mrtvými,
jejich jazyky, pomníky.

rok je jako chvíle,
už jsem se poučil,
kálim na buchty z vesmíru!
řekl bůh i ďábel přikvačil,
ač mají prsa, zadky a jsou milé.


tak voláme tě bouře,
přijď v náš shnilý kraj,
budou se vzpouzet,
však hloupost je jediný co maj.

och hromy jak jste nádherné,
skorem jako stromy.