Přišla si se sluncem,
rozkvetl svět.
Rozvketlo srdce mé
pro pár tvých vět.

Zmizeli ledy zlé,
roztáli usměvem.
Zapomněny do země
vpili se se sněhem.

Dala jsi život
mě a všemu co spalo.
Dala jsi šanci
napravit to, co se stalo.

Proč jako vše ostatní
i jaro musí odejít?
Proč listí musí opadat
a sny se nesmí žít?

Kéž bys mohla zůstávat,
nepočítat květů věk.
Kéž bys mohla za rok zas,
vrátit se a přinést jaro,
jako tisíc vlaštovek.