Kráska s mírnou nadváhou
(vlastně čerstvě shozenou)
Jednou žhavá kráska s mírnou nadváhou
(vlastně čerstvě shozenou)*
nesla se krokem víly ke dveřím
když ty se před ní mou rukou otevřou
a já na ni svůj úsměv zaměřím
Vnadil jsem všemi gesty které snad znám
(vypadal jsem prý jak blbec)*
jak rybář toužící po úlovku
v hlavě už stavěl jsem ji nebeský chrám
zval ji na večeři za pětistovku
Čekal jsem že snad alespoň rty její
(žhavé růže ze zahrad rozkoše)*
učiní pohyb
řeknou děkuji
a její vnady ke mně pookřejí
či snad se do nich trochu obuji
Prošla chladně a mířila nevím kam
(vlastně vím šla na oběd)*
nedarovala mi ani pohled
co otepluje planetu
já to znám
jak dokáže pro něj srdce bolet
Už víc jsem ji neviděl…
nemohl ji obrat o její vášeň…
(kecám – potkávám ji často)
