Upomínky za život hromadí se mi v dlani,

vrství se jedna na druhou.

Ďábel v mé hlavě šeptá, zaplatíš mi,

žádné dluhy po tobě nezbudou.

Temná pouť k branám šílenství,

po rovné cestě vede…

Zářezy vyhloubené do pivních tácků,

každý za jeden den života.

Pomalu odtikávají hodiny na zdi nářků

a přede mne zasedá porota.

Rovnou cestou za hlasem démona,

který mě svádí…

Předčítá všechny mé hříchy

a ďáblové se už za mě stavějí.

Na miskách vah váží má slova,

které už předem odsuzují.

Podle značek na tváři přede mnou,

se snažím z cesty sejít…

Teď začíná temná pouť,

která vede k branám šílenství.

Kráčím po vyšlapané stezce,

bez jediného rozcestí.

Směrovky napsané krvavou křídou,

pokoušejí se mě zmást…

Porota mne odsoudila,

soudcové se radují.

Temná duše se jim hodila,

a plameny teď mé tělo spalují.

Odklopýtám do strouhy co vedle cesty vede,

možná je to jediná možnost jak neztratit sama sebe…