Na zakončení votivních stél dvoru,

Loupá liturgickou modlitbu

Horní část píšťaly varhan.

Loupá ji však tak úslužně,

Že lovci lebek z východního Ecuadoru

Tancují v základním rytmu jazzu

A to jsou prosím z ostrova Hanu han

 

A na druhou stranu,

Zchudlí benátští kněží,

Působící jako dohazovači

Při modlitbě hrají na své životy

Jako výborná folkrocková skupina,

A ze sebe při tom tlačí

cosi jako:Vybočení z mezí

a to se směji, když tak tančí

a výbojně jim padají kalhoty.

 

Ale:

Voňavý keř se žlutými lístky v USA

To celé vnímá jinak,

Poněkud posvátněji.

Utlumení nárazů a chvění

Mezi nástrojem a podložkou (jež hřejí)

Vnímá jako psa,

Jež s utkvělou představou anonymity

Rád by hrál na pomazané břity

 

A nyní nešlo reprizovat!

Horní část píšťaly varhan

Padá do své typičnosti

Kmeny v jižním Ecuadoru

Vrací se zpět ke kostím

A jazz jakoby se pedantně vytrávil

A tiché změně patřící parohatému přežvýkavci

Chudí benátští kněží

Odňali své ženské plastiky a masky z pravěku

A v nádechu a se vzlyky se vrací

Na osamocené homolovité vrchy

Na povrchu náhorních plošin

 

Snad jen voňavý keř z USA

Si vychutnává tón z horní píšťaly varhan

Jako obratné výkony v gymnastice

Obrací se, zelená se, rudne jako láva

V rychlém hudebním stupni jenom vychutnává!

Jakoby keř se vypravil nad člověka

A dokázal si ponechat ten zášleh krásy

Před kterým smeká i odbornice v botanice

 

---

Neslýchané!

A přeci tak neobutě namáhavé.

Ale aktuální pro člověka!