|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Marnost doteku (5. část)
Autor: Hari (Občasný) - publikováno 14.12.2001 (00:57:07)
|
|  |
Marnost doteku (5. část)
Snažila jsem se tě dotknout, Pane,
to nikdy nevzdám,
mé prsty nejsou vyčerpané.
Tělo dám zemi, duši hvězdám,
plátno k tvým nohám. Chápu že,
stejně to byly cáry,
plátno nic zakrýt nemůže,
jen odít tvarem tvary.
Moudrost rozházím na linky,
a vložím mezi novinky,
ať už si lidé poradí.
Ať pískají. To nevadí.
A ti, kteří mi uvěří,
ať vejdou tiše do dveří.
Já, vím, že jsem jen prostřednice.
A to, co píšu, není moje,
přesto Vás pozvu do pokoje.
Nemůžu nyní dělat více.
Možná se často pletu,
nevěřte všemu, co najdete tu.
Dávám to pouze k ověření.
Ne jako Dogma v plném znění.
Ne vše jsem totiž vyzkoušela,
- nemusím říkat, že bych chtěla...
Něco jsem zahlédla jen v chůzi,
něco si přikrášlily Múzy,
něco jsem ochutnala ve snu,
pro něco do snu teprv klesnu.
Něco jsem zaslechla z úst svatého,
nejhezčí verše, ty jsou tedy od Něho.
A každým omylem jen já jsem vinna.
Ať každý určí sám, co bělost je, co špína.
|
|
|
