|
| |
 |
|  |
_____Jednou ráno, aniž by si to dlouho rozmýšlelo, prostě vyšlo slunce a tímto zrozením začal nový den. Sluneční paprsky postupně probodaly vše živé, neživé a mrtvé na talíři Zeměplochy, poškádlilo slony světelným prasátkem do očí… A den i náš příběh začal.
_____S ranním rozbřeskem se probudili chroust Ivan (Chroust obecný, lat. Melolontha melolontha). Po pravdě řečeno, ještě chroustem nebyl a ani nevěděl nic o tom, že se jím má stát. Měl dosud podobu ponravy (tj. larvy), ano, té prolamované a hlavně nevzhledné mléčně bílé roury na obou koncích nestejně zúžené. Probudil se s pocitem hladu ve svěží jarní hlíně a proto hned začal pátrat po koříncích letošních kopřiv (Kopřiva dvoudomá, lat. Urtica diotica), jelikož železo těch loňských jej vytvarovalo do současných rozměrů. Jako velbloud (Velbloud dvouhrbý, čeleď Camelidae) pozná vodu na mnoho kilometrů, tak i Ivan dokázal mladé kopřivy vycítit. Začenichal … a vyrazil. Musel se sice provrtat čtyřiceti dvěma metry, devatenácti centimetry a dvěma milimetry bujné černozemě, než narazil na první náznaky ostrůvků kopřiv, po kterých tolik bažil. Pustil se do nich s takovou vervou, že by zahradník jdoucí zkroušeně přepočítat nové krtiny na svém pozemku slyšel odkudsi od kompostu řev sboru motorových pil, jak zběsile a zuřivě je chroupal. Byl prostě dneska v ráži; již tři kopřivy ztrativší svou oporu v zemi se udiveně podívaly pod sebe, ze zdvořilosti počkaly na příchod větra Petra a … zřítily se.
_____Ivan se již sice cítil syt, přesto načal čtvrtou, záhy si však uvědomil, že nejen králové, ale i chrousti mají myslet na zítřek a tak ji dorazil jen způle. Jsa posilněn, vypravil se na druhý konec zahrady za svým kamarádem, odvěkým sportovním rivalem Jožinem, štíhlou, žlutě rezavou larvou kovaříka (Kovaříkovití, čeleď Elateriadae, rod Agriotes), zahradníkem nenáviděným dráteníkem, že by si zase třeba mohli spolu zazávodit třikráte kolem hrušky (Hrušeň obecná, lat. Pirus communis ). Tak zvesela začal vyrážet další štolu v hlíně, slalomem překonal záhon mrkví (Mrkev setá, lat. Daucatus sativa var. carota), když tu na něj dolehla nezvyklá únava. Podivil se tomu, jelikož v tuto hodinu většinou navzdory své postavě vítězil nad dráteníkem Jožinem nebo žížalou Sisi ( Žížala obecná, kmen Kroužkovci, lat. Annelida ). Teď však jednoduše pozbýval sil k návštěvě jednoho ze svým dvou známých, natož pak k závodu s ním. Navíc začal po chroustovsku zívat a i očka se mu přivírala. Nenadál se ani další chvíle a usnul. Usnul mezi pro něj také lahodnými bramborami (Lilek brambor, lat. Solanum tuberosum ), které si v sezóně dopřával k obědu, a zdál se mu prapodivný sen. U larvy těžko říci hlavou se mu začal odvíjet celý jeho dosavadní život, od zrození přes všechny nenastalé události až do dnešního rána. Ne, nemyslete si, nespal klidně, zmítal sebou jak v horečkách, neboť již podruhé vyhrával všechny své závody s Jožinem a Sisi. Nejvíce neklidný byl, když se mu vybavil souboj o jeho život, kdy jej pronásledoval krtek- albín Luboš (Krtek obecný, čeleď Talpidae ), jenž zrovna sháněl zákusek po určitě dobrém obědě. Tehdá zpocen a udýchán se Lubošovi ztratil právě v brambořišti, kde teď snil. Vůbec si neuvědomoval, že se jeho tělo mění, že přestává být larvou a stává se dospělým jedincem, který bude moci létat a poznávat tváře světa shora. V tomto jemu zatím neznámém světě se mezitím odehrála nůše dalších událostí, které pro něj samotného měly mít nedozírné následky.
_____Hned vedle skleníku totiž zahradník nechal složit fůru písku, ve které se během jediného týdne usídlil mravkolev Karel (Mravkolev, lat. Myrmeleon). Ten si vyhrabal a slinami zpevnil svůj první důlek s výhledem do skleníku, protože tam se pořád něco zajímavého dělo. Třeba pozoroval pavouky, jak ve svých spojených sítích číhali a pak proháněli veškerý okřídlený hmyz, kdežto on čekal na mravence (Mravenec lesní, lat. Formica rufa). V betonových, léty rozpraskaných zdech jich sídlilo dost; mravenci jak rudí, tak černí a čerstvě přivezený písek je pro Karla z neznámých příčin lákal. Nakonec ani nechtěl vědět proč, měl o stravu postaráno a to bylo pro něj to hlavní.
(strana 1)
|
|
|
