|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
S helmou přes oči a samopalem na zádech
Pobíhá po ulici, může mu být tak dvanáct let
Poslali ho do armády, pánové z vyšších kruhů.
Ale zapomněli mu říct,
za co by měl bojovat.
Tak jim to odpusťte, mají přece tolik starostí
Jenže ten kluk ani neví
Proč se má bránit.
Z oken domů pálí ostřelovači
Někde v centru bouchla puma.
Rozběhl se ale prudká bolest ho donutila zastavit.
A pak druhá a třetí
Zraněn padá tváří k zemi
A oběti bombových útoků
Jen se tiše smějí ze svých hrobů
A čekají na dalšího strávníka.
Ještě žije nechce k nim
V ruce svírá medajlonek s fotkou svých mrtvých rodičů
A doufá, že zemře za správnou věc.
|
|
|
