Čas je mým stínem, hlad ukrývám v touhách.
Prosím Měsíc, chci lásku dát. Marnivě obětuju, trapně se lituju.
Prosím Noc, chci pravdu brát. Chci zapomenout, slepě žít, pokračovat,
horlivě utíkat. Bojím se, bojím, co mi dáš...
Skláním se nad tebou, hledám v tvé duši květinu neznámou, nikdo ji nevidí,
jen má duše krásou se zabíjí.
Mé srdce dívá se ti do očí, vidí v nich čistou lásku, zlatou klecí v objetí.
Chci být zachráncem... snad jsem jediný, kdo smí... možná že jsem jen další sebejistý, co záhy zkamení.
Vidím v tvých tvářích bílé labutě, jež láskyplně plují po hladině.
Třpytí se bílou nevinností, jsou čisté jak dětská láska.
Čas má být mým sluhou, splň mé přání a nech mě se svou múzou...
|