Než odešla do kuchyně pro nůž
aby odřízla poslední zbytek
salámu visícího na skobičce
ve špajzu řekla:

"D Í V E J"

A skutečně
Zezdola stoupal dým z komínu
a město vypadalo jako starý pán
jenž nosí špičku buřinku
a špacírku

Stála vedle mě zahleděná
do protějších kopců

"Kolikátého máme dnes?"
"Pátého" odtušil jsem
"A včera?"
"Včera jsme se ještě neznali"
"A zítra?"
"Zítra to ten dole típne
a my budeme hladovět

pro druhé"
(jako nesčetněkrát předtím)