Září

(Vinobraní)

Vlaštovky nad Vranovem

mají dosud své mouchy.

Skála hrne se k mokru řeky,

na křivém hřbetě domek zámku -

- drama pro hlemýždí zraky.

Z přehrady vytéká mléko,

sliny vod plynou Dyjí.

V otevřené žíle krajiny

stříbroteče.

Voda třpytkami píchá vítr,

voda v březích hryže kámen

a skála rozplývá se

v něze z největších.

* * *

Nedělní hladina světlem protýkaná,

svaté Září, nadmračné.

Vždyť ještě včera déšť bubnoval

šedými nehty po lupenu -

- zburcovat barvy chtěl.

Ani my nečekali

a víno brali si,

vzbouřené, kalné

jak my sami.

Až požehnání nasytí se dny,

kaly sednou. A víno bystré

- jak slunce zemí odlévané -

vzhůru vzato bude.

Pokojně čekáme, v sedlinách, na Vinaře.

Vranov, 17. 9. 2005