Živoucí - planoucí a žhnoucí… plamínek - naděje

V hluboké studni na dně srdce rozehřeje

S přídavkem věčného ticha a klidu

Zbavuje se věčného prokletí

V hluboké studni jen tma byla

Ta studna dávno se vysušila

Plnil jí osamělý pláč

Když jiskra dala plamínku tvář

Ona se začala plnit po kapkách

Byla vděčná tak zbavila… pomíjivosti

Dala mu místo jakoby v lodičkách

Dřívka znamenala živnou půdu

A voda je vynášela ke hvězdám

Spatřilo-li světlo výši země

Rozemklo se nebe - pominul chlad

Z jiskry plamen a z něho světlo

Útočiště pro život

Jako důkaz ve vzácných dřívkách

Postavil kdos oltář

Na znamení správné doby

Vyjití z želez a zloby

Pevně na zemi stát.