anae (Občasný)

Es geht nicht um "das lyrische Ich", jak říkáš, jde o jistý náboj vycházející z tvůrce, který by měl do básně přejít, stát se jejím jádrem, jadřincem, milý Kerne. Nejde mi o formální záležitost žití díla mimo autora, jde tu o princip "životnosti", či naopak jisté míry statičnosti (kterou vnímám např. i u egila), až přílišnou  dumpfige Abwesenheit tvůrce :-)