Padáš jako déšť v kapkách sytých konců
Vlhkost se lísá v jarních vůních
Postupně upadám do bezesného večera
Chytám déšť do zvonkohry v hlavě
Líté ráno a slza vodky ve vlasech

Sleduji rozespalá mračna po ránu

V koutě se choulí nevypitá káva

A diář hovoří neurvalou řečí zmeškaných

Ať si odlétne Bohu na římsu vyšeptalých přání

Skrze dým poznávám sebe v zrcadlení

Bezbarvý večer a slza čaje v očích

Padáš jako písmena mezi čísly

Vlezlý chlad se vtírá pod druhou kůži

Upadám do střízlivosti noci

Jednoho panáka na uvítanou

A výkřik tekutin sklátí klid

Divná noc a slza krve vpíjí se do odpadu