jsem lidskou sběratelkou

z mých sbírek nevymizí

nezaniknou výrazy v tvých obličejích

ráno losuji v zahradách strachů pro dnešní den

žluč vsazená v černozem zvolna odkvétá    

aby vydala plody

a co když přestanu zalévat

všechny ty modré i červené pomněnky?

a prasklou mříž v pojízdném vězení?

můžu se ještě osvěžit ve špetce

aby mé nároky nevzrostly?

pochopit, pomazat, bojím se překroky

potrhané listy vroucím čtením

chtěla  jsem zcelit v ledové výhni

rozranit žhavím si úlomky sklenic a váz

neodchází ale ustává kolem mě dokonalost

proč jsem tak v rozkladných jistotách

že nenalistuji dnes v katalogu tváří

a názvukem tvůj zrak nepotiší?

v ranních hodinách

chce se mi zachovat

hrst kostí z minula rozházím

rozsypu v nákroku

vycejchované lože po letech

mléčné vlasy jsem sundala

kořeny v bolestech ukrájím

radostně massytě dorůstám