V ponuré parádě zešedlých sálů,

pod obrazem králů pod střechou nebe,

našel jsem nevinnost, zakletou v grálu,

našel jsem nevinnost, našel jsem tebe.

Schovaná za dveřmi

skrytá tak zrakům,

uniklas pod svíčkou,

ze spárů katům.

Uniklas přede mnou

Do mého nitra

Abys tam nalezla

Černého Petra.

Pří svících na lustrech

Při dechu měsíců za okny

Skrýváš se přede mnou do

Jádra samoty.

Poslouchám jenom dech, slyším jen ticho,

A lůžko z kamene pod tebou pláče, naříká,

A já s dechem – bez dechu

Pomalu umírám a nemohu již požádat

ODPUSŤ