Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 23.12.
Vlasta
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Dítě ze suterénu
Autor: Janele z Liků (Občasný) - publikováno 29.1.2007 (00:37:38)

Onoho zimní večera s deštěm jsem čárala neklidně do čtvrtky litery psané kurzívou, jako šílená jsem se opájela vůní černé propisky, písmeny starých epitafů a obrozeneckých plakátů. Pokojem zněl tichý jazzový příběh, tekoucí svíci se topil knot ve vosku, nohy studily, ani vlna ponožek je nezachránila. Jemně, s opřenou pěstí pod bradou jsem prstem rozmazávala to své art brut-nehodící se ani jako prostírání pod vrchovatý hrnek. Nesmyslné, líné ponocování pro spící.
Hlad je lidská vlastnost, vstala jsem, ponořená do starého nemocničního svetru a šla se podívat do kuchyně, norovat v chlebníku tvrdé drobky a poslední okurku v kyselém nálevu. Napadla mě spásná myšlenka na brambory ukryté sedm pater pod nohama, v pytlích. Výtah se snesl do sklepa, s úzkostí budoucích přepadených žen jsem vsunula jeden ze dvou klíčů do zámku věznící sklepní prostory.
Otočila jsem vypínačem, ostrá žárovka mi vrátila jistotu jak dítěti rohlík. Našla jsem mně přidělenou kóji se stařičkým větroplachem, sáňkami a metrákem brambor.
Naučeným pohybem jsem sundávala závoru s visacím zámkem, najednou jsem si uvědomila, že za pryčnami se na mě dívá pár hnědých očí, patřící asi šestiletému chlapci, seděl na polici nad mou hlavou, usmíval se smutně, stejně, jako by si hrál se štěnětem, které mu nepatří.
V mé hlavě se vedla válka mezi útěkem a zachováním netečného klidu. Házela jsem jednu bramboru za druhou do otlučeného hrnce, snažila se klidně dýchat a nedat nic znát, najednou mi jednu z pytle podal i ten Maličký z fotek s Masarykem.
„Ale jak odejít-brambory již mám?!“pomyslela jsem si. Usměji se a trochu křečovitě odcházím.
Ani nevím, jak jsem se tenkrát dostala domů.S hrůzou jsem rozsvítila v celém bytě, neustále jsem se ohlížela, ještě, když jsem si před zrcadlem rozčesávala vlasy před spaním, tak jsem kontrolovala ostražitě pozadí v zrcadle.
„Ten chlapeček byl krásný, ten jeho vetchý šat, srnčí oči.“ řekla jsem si sama pro sebe v posvátném strachu…ze sebe, zda jsem pozbyla rozumu.
Lehla jsem si na pravý bok, přikryla se, zhasla stolní lampu a chystala se usnout. Když jsem již upadala pomalu do tenat spánku, ucítila jsem, jak mi někdo něžně objímá záda a šeptá: „ Maminko?…“

***


Poznámky k tomuto příspěvku
Lhostej (Stálý) - 30.1.2007 > je mi to blízké...
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 30.1.2007 >

3 věci:

  • regresivní terapie
  • báseň v próze
  • Capotova povídka Miriam

jsem zvědavá na další


Body: 5
<reagovat 
zirael (Občasný) - 6.2.2007 > Miriam připomnělo jen pointou, jinak ne. ničí mě ta návodná fotka. a divná přímá řeč. "brambory již mám"?
Body: 3
<reagovat 
Janele z Liků (Občasný) - 6.2.2007 > Ta divná přímá řeč, je vnitřní řeč, zmatená, útržkovitá..."Ale jak odejít- bramobory již mám !?"Co je na ni divného?Tady asi všechny ničí návodná fotografie, máš pravda, jako dětem,dám ji pryč...
<reagovat 
zirael (Občasný) - 6.2.2007 > já vím, že to má být vnitřní monolog, spíš mám výhrady vůči prostředkům - to "již" je jednoznačně knižní, nehodí se do takové "vnitřní řeči". já ti samozřejmě nechci rozpitvávat každý slovo, jen mě tohle uhodilo do očí. to samý viz "vetchý", "šat"...
<reagovat 
 Janele z Liků (Občasný) - 6.2.2007 > zirael> Již je knižní???, to mám napsat Brambory UŽ mám?Vetchý se mi nezdá knižní, strželý se mi psát nechtělo...
<reagovat 
zirael (Občasný) - 6.2.2007 > a proč ne "už"? mně to zní teda mnohem, mnohem přirozeněji. co je strželý nevím, možná máš na mysli zteřelý, mně to přijde zhruba na stejný rovině.
podívej, já si na tebe žádný špeky nevymýšlím, jen reprodukuju, co vím a co mě učí, tj. že prostředky uměleckého textu musí být v rovnováze, aby tento byl kvalitní. do žádosti nenapíšeš "dej mi ten blbej štempl, ty krávo úřednická", do zachycení mluvy ze současnosti, kde vypravěčem je řekněme "obyčejná mladá žena", se zas nehodí výrazy knižní nebo archaické.
<reagovat 
Janele z Liků (Občasný) - 6.2.2007 > To chápu, nás toho na pedáku také hodně učí, ale s takovou rychlostí a předmětovými obměnami... informace o knižnosti nejlépe poskytne Korpus... já psala formou básně v próze, proto ty výrazy, ano, omlouvám se, myslela jsem zteřelý, v rychlosti a pobíháním jsem z toho slova udělala nevzhledný patvar, ne/l/ogismus...Znáš třeba nějaký zajímavý titul, lingvistu, který se funkčními prvky uměleckého textu čtivě zabývá?
<reagovat 
Janele z Liků (Občasný) - 6.2.2007 > Máte na stránkách fildy třeba doporučenou literaturu, okruh doporučené četby k jednotlivým filologickým disciplínám? My máme každý semestr jen asi 20 předmětů.-)To mě velmi mrzí, že se tam vše střídá bez zakotvenějšího ladu a skladu, ve směnách od vidím do nevidím, čtyři dny v týdnu, samozřejmě o komplexnosti textu, anachronismes, nevhodných jazykových prostředcích vím své, často se nechávám vést spíše intuicí, povídka je staršího data...A co si budeme povídat, poezie je mi přeci jen bližší v tvůrčím procesu.Budu se dnes sobě programově smát za strželý, he,he.-)To slovo sna ani neexistuje.--)Z toho by Aleš Cibulka chytl do sanice křeč...
<reagovat 
zirael (Občasný) - 6.2.2007 > o stylistice podrobně píše Marie Čechová - Stylistika současné češtiny, stručněji tatáž autorka v Čeština - řeč a jazyk. ale tam se dozvíš, co už víš, to o té jednotě stylu. no a v SSČ najdeš u danýho slova poznámku, zda je to expr/obecně český/hovorový.
nicméně: slovník je v tomhle na prd. protože lézt se do něj při psaní povídky nedá. spíš bych si zkusila ty dialogy přeříkat nahlas, jestli ti to jde do pusy (já bych například v normální větě slovo "již" nepoužila nikdy). a taky: je to vždycky subjektivní.
<reagovat 
 Janele z Liků (Občasný) - 6.2.2007 > zirael> Stylistiku máme v letním semestru s doc. Milenou Krobotovou.) Mě právě často zní ta starosvětská slova a konstrukce lépe než slovní zásoba nynější normy, Klíma, Nietzsche, i takový Dobrovský, Arbes se mi čtou daleko lépe s labužnickou chutí čtenářky-staromantky...jedna autorka , nevzpomenu si přesně, jistě ji najdeš v sekci IBBY, napsala překrásnou knihu pro děti "Proč mluvíme česky", tam právě bylo velice krásně dětem vysvětleno, jak se vnímání mnoha slov změnilo v kontextu doby...Obrozenecká čeština mi je asi nejblíže, sem tam nějaké to německy psané rčení, citace...Ta biligválnost je mi paradoxně velice blízká...Děkuji Ti velice za přínosný komentář, podnět a přeji příjemný večer...
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 6.2.2007 > K tomu ještě František Daneš: Český jazyk na přelomu tisíciletí a třeba by se ti hodili/y i Pavel Eisner (Chrám i tvrz) nebo Patrik Ouředník (Šmírbuch jazyka českého) a další podobní...  
<reagovat 
myšák (Občasný) - 12.2.2007 >

nečte se mi to dobře (souhlasím se zirael), jako takový "kytičkovaný" text mi to připadá, neplyne přirozeně a expresivita poloprázdná, jako když třeba slyšíš bušit malýma pěstičkama na těžký vrata - to mě při čtení napadlo 


<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + tři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter