MiKa (Občasný)

odpověď lyrykovi - první část

Nejdříve k termínu transcendentální – ověřila jsem si jej ještě i v Ottově slovníku naučném, vydaném v r. 2003 (takže doufám, že s ním marxisti nemají nic společného a dá se snad považovat za důvěryhodný zdroj) – i tady píšou:

transcendentální = překračující, přesahující, synonymum slova transcendentní – transcendentní = přesahující nějakou hranici, mez, to, co je za hranicemi naší reality (např. křesťanský Bůh je transc. Světu)

• jsou tam samozřejmě i významy v pojetí vysloveně filozofickém (scholastika, Kant apod.), ale tak daleko jsem nemířila, to si ani netroufám – chtěla jsem tím přívlastkem prostě označit cosi, co přesahuje jedince a vztahuje se k nějakému vyššímu řádu

• u petra cítím náznak přesahování v pozadí, není úplně zjevný na první pohled a dochází k němu jaksi paradoxně, a to ve dvou rovinách: buďto srovnáním dvou scén, dvou atmosfér, jejich zařazením vedle sebe – v jedné se nějak bizarně umírá a v druhé se nad tím mordem absurdně klene něco vesmírného, nezúčastněného, třeba tady:

• „...zajela mi skalpelem do těla. Okamžik uvnitř šmátrala a nakonec si vzala ledviny. Přívětivě se na mě usmála a řekla mi: „Život se s nikým nesere!“ Bohužel vím, že nemá pravdu, to jedině člověk se s ničím a s nikým nesere! Znechuceně jako nějaký dobytek pohozený na hnoji jsem si odplivl, po chvíli jsem se zmátořil a z farního plotu si serval nějaké pavučiny, spojil je s listím trávy a tímto sajrajtem alternativního léčitelství jsem si zafačoval krvácející ránu. Na obloze se schylovalo ke srážce dvou nebeských těles a člověk, i když nechtěl, si musel bezodkladně připadat jako nějaký lehce pominutelný a dokonale postradatelný romantický červ!“

• (schoulenost vs. rozprostírání se a obojí dvojí navíc ještě znovu shozeno) a pořád ten humor, humor, humor

• druhou rovinu vidím v tom, s jak obrovskou nadsázkou a v jakém množství měrka zachází se smrtí, to je až jakési zaklínání smrti, v té hyperbole se obrací v nějaký opak, v plynutí – to měrka ještě podporuje záměrně klidným a smířlivým tónem vyprávění – jj, plynutí navzdory malicherným koncům, ony ty konce jsou součástí plynutí (navíc často měrkova figurka navzdory zraněním neslučitelným se životem vesele žije dál)