Neštěstí nechodí nikdy samo. A tak když se spatří v Tobě,

do ňader se zardí – uhýbáš jí pohledem. Mě raní!

Každá jste mě ranila. Chtěl jsem sdílet Vaši kůži,

asi jako tání, úpěnlivě plísnit kletbu.

Neštěstí nechodí nikdy samo, my chodíme s ním,

a o žebrácké dlani, s dobrotivým pohledem a –

nevíme jak, žijem.