peří proletí prasklinou stromu

zamává rokům

a očím strarosti

rozbité sklo jistot

a  i na louce jde žít

skáčem přes modré koně

pověs hůl na listí ve větru

a sleduj pozůstatky po obrazech

z prokouřených cigaret

spadneme z oblohy

do prasklin ledu

a počkáme