|
Obhajoba praktické maturitní práce
kolekce koně - fotky: http://www.totem.cz/enda.php?fBShowOpi=1&a=182769
obor : Výtvarné zpracování keramiky
škola : SPUŠ a VOŠ Hodonín
jméno : Lucie Kaňovská
rok : 2007
konzultace návrhů - akad. sochař Miroslav Kovářík
dohled při realizaci - Kateřina Ciprysová
___________________________________________________________________
Téma koně jsem použila již při talentových zkouškách na naši školu. Nyní po čtyřletém studiu na keramickém oboru i tímto tématem své studium uzavírám. Koně mě provázejí již od malinka nejen v tvůrčí činností, ale i po dva roky, když jsem žila v bezprostřední blízkosti tohoto krásného a ušlechtilého zvířete. Zde jsem načerpala a dalo by se říci se do mně nasál nejen tvar a pohyby koně, ale i jeho duše. Spojením všech vjemů mně neustále obohacuje při mojí tvůrčí činnosti.
Vytvořila jsem závěrečnou práci, která se týká bezprostředně věci kterou miluji, práci, kterou jsem dělala ráda a od srdce.
Již od prvního ročníku jsem věděla, že mě toto téma u praktické maturitní zkoušky nemine, bezpochybně mě bavilo a moc jsem si ho užila.
Říká se, že kůň pod rukama člověka přestává být koněm. Jinak myšleno, jsem se pokusila o pravý opak, vytvořit koně z kusu hlíny. Tudíž, že kůň pod mýma rukama se stává opravdovým koněm. Pokusila jsem se vytvořit koně ve více variantách, nejen po stránce techniky vytváření s využitím různých materiálů, ale i různými způsoby výpalu. Vyzkoušela jsem šňůrovou techniku z válečků a plátů z kameniny i normální modelaci
Pro konečnou úpravu povrchu jsem použila různé techniky, od polévání, stříkání, namáčení, vylévání až po malbu štětcem do surové glazury. Taktéž jsem nechala vyniknout kráse režného materiálu poznamenaného žárem pece.
Doufám , že Vás moje práce zaujmou a obohatí Vaše vjemy.
___________________________________________________________________
a/ Interiérová plastika na téma : Kůň
Koňská hlava z válečků - „Ustrašený kůň“
Pro tvorbu této koňské hlavy jsem zvolila nejstarší techniku vytváření v keramice pomocí válečků (šňůrová, nudlová, plátková technika).
Materiál:
Na vytvoření plastiky koňské hlavy jsem použila kameninu (SK) od výrobce keramických hlín, firma Keramika Pávek z Doubravice nad Svitavou (dále jen Pávek).
Vytváření:
Zpracovala jsem kameninu hnětením, abych z ní odstranila vzduchové bubliny. Potom jsem vyválela tenké válečky, z kterých jsem vytvářela tvar hlavy. Ustrašenost koně jsem vyjádřila uhýbavým pohybem krku a postavením uší dozadu. Materiál byl natolik měkký, proto nebylo potřebné použít pro spojování šlikru (řídká keramická kaše).
Sušení:
Výrobek jsem kontrolovaně, pozvolna sušila pod plastikovou fólií na dřevěném roštu, aby se nedoformoval tvar, případně nepopraskal.
První výpal - přežah:
Po dokonalém vysušení jsem plastiku začistila, zaretušovala a vložila do elektrické pece a provedla výpal na teplotu 930°C.
Glazování:
Na vypáleném výrobku jsem provedla povrchovou úpravu, tak že jsem plastiku zatřela Feprenem (Fe2O3) a po zaschnutí zastříkala bílou glazurou (Pw) ve stříkacím boxu. Spodní část plastiky jsem otřela houbou, aby se nepřilepila v peci při pálení.
Ostrý výpal:
1200°C.
Po vychlazení a vytažení z pece jsem byla mile překvapena. Plastika vyšla podle mé představy. Jednoduchou dekorací glazurou, byl umocněn tvar a výraz plastiky koně .
Koňská hlava z plátků - „Udivený kůň“
Materiál:
Na vytvoření této plastiky koňské hlavy jsem použila kameninu (MK) od Pávka.
Vytváření:
Zpracovala jsem kameninu hnětením, abych z ní odstranila vzduchové bubliny. Potom jsem vyválela dlouhé, silné válečky, které jsem napojovala postupně za sebou. Tuto techniku jsem použila tak, aby byla viditelná na první pohled. Udivenost výrazu je umocněna tvarem oka a zdeformovanými nozdrami. Poněvadž materiál byl natolik měkký, tak nebylo potřebné použít pro spojování šlikru (řídká keramická kaše).
Sušení:
Výrobek jsem pozvolna sušila pod plastikovou fólií.
První výpal - přežah:
Po dokonalém vysušení jsem plastiku začistila, zaretušovala, vložila do elektrické pece a provedla výpal na teplotu 930°C.
Glazování:
Po prvním výpalu jsem provedla povrchovou úpravu tím, že jsem plastiku zatřela mědí (CuO) a po zaschnutí zastříkala bílou glazurou (Pw) ve stříkacím boxu. Spodní část plastiky jsem otřela houbou od glazury, aby se nepřilepila v peci při pálení.
Ostrý výpal:
1200°C.
V syrovém stavu nepůsobil kůň, tak přesvědčivě, jak ve finální podobě.
Torzo koně - „Biblický kůň“
Materiál:
Na vytvoření této plastiky koňské hlavy jsem použila kameninu (MK) od Pávka.
Vytváření:
Zpracovala jsem kameninu hnětením, abych z ní odstranila vzduchové bubliny. Potom jsem vyválela pláty nepravidelné velikosti, které jsem použila při tvarování plastiky. Abych docílila biblického charakteru, zvolila jsem měkké tvary se zvýrazněnou zadní partií koně. Poněvadž materiál byl natolik měkký, tak nebylo potřebné použít pro spojování šlikru (řídká keramická kaše).
Sušení:
Plastiku jsem nechala přirozeně sušit.
První výpal - přežah:
Po dokonalém vysušení jsem plastiku začistila, zaretušovala a vložila do elektrické pece na první pálení na teplotu 930°C.
Glazování:
Po prvním výpalu jsem provedla povrchovou úpravu tím, že jsem do spodní časti nanesla stříkáním šlemovku a poté jsem zastříkala plastiku bílou glazurou (Pw) ve stříkacím boxu. Spodní část plastiky jsem otřela houbou od glazury, aby se nepřilepila v peci při pálení.
Ostrý výpal:
1200°C.
Tento výtvor považuji za jeden z nejzdařilejších.
Torzo hlavy koně - „Rytířský kůň“
Materiál:
U tohoto koně jsem použila zbytkovou hlínu (tzv. Mrákovka).
Vytváření:
Zpracovala jsem hlínu hnětením, abych ji zbavila vzduchu a oživila její plastičnost. Toto torzo hlavy koně jsem volně modelovala přímo jako dutý tvar, prsty, z kousků hlíny. Záměrně jsem zde zanechala prvky modelace po prstech.
Sušení:
Plastiku jsem sušila pod plastovou fólií, aby nepopraskala.
První výpal - přežah:
Po dokonalém vysušení jsem plastiku začistila, zaretušovala a vložila do elektrické pece na první pálení - přežah, na teplotu 930°C.
Glazování:
Glazování jsem prováděla zatřením Feprenu s troškou měďi (Fe2O3 + CuO) a zastříkala bílou glazurou (Pw) ve stříkacím boxu. Spodní část plastiky jsem otřela houbou od glazury, aby se nepřilepila v peci při pálení.
Ostrý výpal:
1130°C.
Tento výtvor považuji také jako velmi zdařilý.
Koňské torzo hlavy - „Pravěká hlava koně“
Materiál:
Na vytvoření této plastiky koňské hlavy jsem použila kameninu (MK) od Pávka.
Vytváření:
Kameninu jsem zpracovala hnětením, abych odstranila v vzduchové bubliny. Potom jsem vytvářela koně z kousků hlíny. Abych zdůraznila starobylost koně zvolila jsem měkčí tvary a záměrně popraskanou strukturu materiálu. U hlavy jsem zvýraznila klabonos.
Sušení:
Plastiku jsem pomalu sušila pod plastovou fólií na dřevěném roštu.
První výpal - přežah:
Po dokonalém vysušení jsem plastiku začistila, zaretušovala a vložila do elektrické pece na první pálení - přežah, na teplotu 930°C.
Glazování:
Pro naglazování byla použita směs 70% syenitu, 20% plavené křídy (CaCo3) a 2% mědi (CuO). Aby se lépe prokreslilo popraskání plastiky vytřela jsem houbou praskliny a některé části plastiky od glazury. Spodní část plastiky jsem otřela houbou, aby se nepřilepila v peci při pálení.
Ostrý výpal:
1200°C.
Tento kůň splnil moje představy, i když nyní bych jej zpracovala jinak.
Koňská hlava s dlouhým krkem - „Rosinanta Dona Quijota“
Materiál:
Na vytvoření této plastiky koňské hlavy jsem použila kameninu (MK) od Pávka.
Vytváření:
Kameninu jsem zpracovala hnětením, abych odstranila vzduch. Potom jsem vytvářela koně z kousků hlíny. Abych zdůraznila satirický charakter koně, vytvořila jsem delší krk a výrazné koňské zuby.
Sušení:
Plastiku jsem pomalu sušila pod plastovou fólií na dřevěném roštu.
První výpal - přežah:
Po dokonalém vysušení jsem plastiku začistila, zaretušovala a vložila do elektrické pece pro výpal na teplotu 930°C.
Glazování:
Použité solné glazování: provádí se vhazováním jemně mleté soli kamenné (NaCl) přímo do pece mezi výrobky. Výrobky musí být v peci vhodně rozmístěné, aby byly, přístupné vznikajícím produktům reakce, teplota musí být alespoň 1180°C, střep musí být ve fázi glazování slinutý.
Na koňském krku jsem vytvořila puntíky naglazovány bílou glazurou s příměsí cukru pro lepší přílnavost ke střepu.
Ostrý výpal:
Výpal byl proveden v plynové peci na 1180°C.
Přes velké obavy si myslím, že se plastika podařila a má vtipný, satirický výraz.
Figurální plastika koně - „Zbrojnoš“
Materiál:
Na vytvoření této plastiky koňské hlavy jsem použila kameninu (MK) od Pávka.
Vytváření:
Kameninu jsem si zpracovala, aby byla bez vzdušných bublin.
Sušení:
Plastiku jsem volně sušila a dosušovala nad pecním prostorem, pro dokonalé vysušení před pálením.
Ostrý výpal:
Po vysušení jsem provedla ostrý výpal v elektrické peci na 1200°C, aby vyniklo ostřivo a syrovost použitého materiálu podpořila charakter koně.
Figurální plastika koně podle mne působí důstojně a majestátně, vyjadřující sílu, jako koně vládců, kteří vyjížděli na obranu své země a zvýrazněná žebra jen podtrhují jeho charakter jako koně válečného.
___________________________________________________________________
b/ Vytáčené nádoby na alkohol
Když jsem dostala zadání maturitní práce točené keramické láhve tak mě napadlo, co tak dát těmto láhvím jiný než klasický uzávěr, a když již jsem pracovala na variantách plastik koní tak proč ne tyto, ať je tato práce ucelenou po stránce námětu.
Nejprve jsem si vytvořila kresebné a potom keramické návrhy. Pro keramické návrhy jsem použila školní hlínu (tzv. Mrákovka) a zhotovila čtyři kusy různě vysokých nádob.
První výpal - přežah ve školní elektrické peci na 930°C.
Glazování - částečné namáčení výrobků do zbytkové glazury. Poté začistění spodní části láhve.
Ostrý výpal: 1130°C
Tyto návrhy (modýlky) mi sloužili k další inspiraci pro tvoření tohoto úkolu.
Majolikové láhve
3 kusy
Materiál:
Použila jsem speciální hlínu, kterou používají pro majoliku v keramické dílně Dubňany.
Vytváření:
Zpracovala jsem si hlínu hnětením. Potom jsem si udělala hroudu, kterou jsem vhodila na hrnčířský kruh a vycentrovala ji. Po vycentrování jsem hlínu roztáhla do požadovaného průměru a vytahováním materiálu do výšky vytvarovala. Na závěr jsem hmatem zúžila hrdlo nádoby. Láhev jsem odřízla strunou od talíře kruhu, položila na připravenou desku a nechala zavadnout do koženého stavu a obtočila podední lahví. Poté jsem nádoby opatřila taženým uchem a vytvořila základy pro modelované zátky. Po zavadnutí jsem namodelovala zdobné koňské hlavy. Všechny části láhví jsem nechala přirozeně vysušit na dřevěném roštu.
Po vysušení jsem provedla retuš a dala do pece na výpal.
První výpal - přežah:
První výpal jsem pálila v elektrické peci na 980°C.
Glazování:
Vypálené láhve jsem nejprve namočila do glazury Pw 141 91 natónované do béžova přidáním 1% barvítka K 504, aby vypadala jako starší majolikové výrobky (teplejší než čistě bílá). Očistila jsem dna mokrou houbičkou, aby se nepřilepily při pálení v peci. Po vysušení jsem láhve vylila glazurou a zatočila vršky štětcem. Poté jsem je opatřila malbou štětcem do syrové glazury barvami pro majoliku určenými na tuto techniku keramiky u nás známou a vytvářenou od 15.století habány. Jednu láhev jsem namalovala habánským dekorem a dvě láhve jsem dekorovala podle vlastního návrhu.
Ostrý výpal:
Výrobky jsem pálila v elektrické peci na 1000°C
Láhve pálené v peci na dřevo
3 kusy
Materiál:
Jako materiál jsem použila Růžek od Pávka.
Vytváření:
Zpracovala jsem si hlínu hnětením. Potom jsem si udělala hroudu, kterou jsem vhodila na navlhlčený talíř hrnčířského kruhu a vycentrovala ji. Po vycentrování jsem hlínu roztáhla do požadovaného průměru a vytahováním materiálu do výšky vytvarovala. Na závěr jsem hmatem zúžila hrdlo lahve. Láhev jsem odřízla strunou od talíře kruhu, položila na připravenou desku a nechala zavadnout do koženého stavu.
Poté jsem nádoby opatřila taženým uchem a vytvořila základy pro modelované zátky. Po zavadnutí jsem namodelovala zdobné koňské hlavy. Všechny části láhví jsem nechala přirozeně vysušit na dřevěném roštu.
Po vysušení jsem provedla retuš a dala do pece na výpal.
První výpal - přežah:
V elektrické peci na 930°C.
Glazování:
Pro glazování jsem si vytvořila směs 70% syenitu, 20% CaCo3 (plavená křída), 10% sody ,2% mědi (CuO) a zředila vodou. Poté jsem směs řádně promíchala, přecedila přes síto a vyrobenou glazurou pak láhve částečně polévala. Spodní část nádob jsem otřela houbou od glazury, aby se nepřilepila v peci při pálení.
Ostrý výpal:
Ostrý výpal jsem pálila v peci na dřevo na teplotu přibližně okolo1100C.
Všechny vytvořené láhve na alkohol jsem na závěr opatřila korkovými zátkami přilepenými na zdobných vršcích.
_____________________________________________________________________ | 
