Před světem na útěku,

netoužíc po dívčím vzdechu

tak sám

možná, že se pletu,

dorazí i k nám,

tvář rozedřenou do krve,

pak pochopíme teprve

co on už dávno ví,

za co ten náš svět stojí

když i sám Strach se ho bojí.