|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Můžeš větví zasněžené borovice vyrýt jméno do písku a z vrcholku nejbližší pyramidy pak popřát noci hezkých snů
Můžeš odhrnout vlasy z čela a s nohama na zemi plné žížal po dešti chytat duhu do očí
Můžeš malovat svět malíčkem pravé ruky na zamžená okna autobusů
Můžeš vědcům učeným badatelům říct že sněhové vločky tančí pro dlaně, v nichž roztají
Můžeš zasadit vlajku bílou, s pírkem holubice a troškou marmelády a čekat až vyroste mír
Můžeš zrcadlo planetám z ohně mrazu a dubového dřeva nastavit ať vidí nekonečno
Můžeš se bát ticha jež jindy tak krásné hlouběji padlo než kamínek vržený do studně a ještě nezažbluňklo
Můžeš o pár nekonečných kroků vrátit se když jít si chtěla vpřed bolest však skryta je v čekání
(zatím nedokončeno, snad jednou bude, ale člověk může cokoli, takže možná nikdy nedojdu ke konci) |
|
|