Nečekané předpodzimní z letargie vytržení

9. září 2007

Dnes večer jsem byl velmi překvapen

Když přímo přede mnou se objevila

Přišla blíž a očima řekla:

„Dnes večer jsme teď a tady.“

A z trička jí koukalo rameno

„Dnes večer jsi tady, tak já taky budu.“

A nikde jinde jsem už nebyl

Tak postupně jsme svlékali své slupky studu

A později, když pak tančili jsme každý zvlášť

Zas očima jsem hledal já ji

Tak oba dva jsme do sebe své pohledy zaplétali

A bylo dobře

Když si čas už řezal z čerstvého dne třetí hodinu

Došlo k nejhoršímu

Tak téměř bez hlásky, jen s jejím vyplašeným pohledem

Teď usínám

A každý sám teď v sobě medituje

Já, jestli spí už

A na co myslí ?

Jaké to bude zítra?

Kdo jsem jí byl?

A kým budu?

Zatím se zdá

Že střízlivost opije vzpomínky

A jako by nic

Každý jinou cestou půjdeme

Už zase..