|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Tam na střeše mezi domy Když sedíš na prochladlé zemi Sedí a hledí si vdál Královna co ses jí bál
Touží po uznání hvězd, Laská toho kdo chce ji svést Čeká až luna na pouti své Té hrdé kočce pokloní se
Má šarm a pýchu Vzduch zvoní v smíchu Má kuráž, má hlas Je královnou krás
Ve své touze toulá se nocí Bez nadějí a bez pomoci Žije si jenom sama se sebou Noc dotváří její eleganci ozvěnou
Ty hledíš na ni dál Chceš být její král Však ona hledí dáli vstříc Čeká na oddaný měsíc
Takhle tam sedí každou noc V tých očích má čarovnou moc A když měsíc zmizí jí ze zraku Koho si podmaní dál, draku?
Bude stále toužit dál a dál Ať i to slunce, kterýms jí hřál Též poklekne jí u nohou To ona chce prohánět se oblohou
Však nemá křídla, jaký div To chtěls jí říct už dřív Ona to ví, je pevně na zemi nohama To jen své oprávněné úcty se domáhá...
|
|
|