Klárko nebreč

 

Myšlenka váží život,

když jsi ukřižovanej mezi

dým z konopí a bavlnu na hrudi.

 

Klárce ostříhali vlasy.

Aby nebylo smutno,

aby se bála šramotů a vyčítání.

Tak brečí jako malý kuře,

co se učí létat a napořád

promáčklo si zobák.

 

Klárko, kam půjdeš,

třeba se taky necháš ukřižovat.

Ale u mě, v dlaních, není

místo pro další hřeby.