Malá vzpomínka na budoucnost

Je tu konec,

slyším smích,

jsem ta první

z posledních.

Ráno není

je stále noc

děti křičí

o pomoc.

Svět se bortí

bolest zní,

dětské uši

netrpní.

Proč se bojím,

co je ten strach?

Ztrácím soucit

jdu bojovat.

Meče řinčí

a křik tlumí

množství lidí

už bez srdcí.

Lidé chtějí

zase žít,

ztrácej Zemi

teď už bez duší.

Peklo puká náporem

a přece, lidé

obracejí se za Bohem.

Proč ho vinní?

Když nevěří.

Přiznat chybu?

Je nejtěžší.