V temnotě moje mysl,

uzavřena v sebe je,

a vše ztrácí smysl,

život je jak galeje.

Ale v jednom okamžiku,

bez života bez naděje,

můžeš cítit sílu vzniku,

mužeš vidět koleje.

A spatříš-li toto vše,

co v přímosti spočívá,

tak svět tě obejme,

a k životu vyzívá.

Pak otázku si položím,

jestli má vše cenu,

jestli masku odložím,

jestli opět zapomenu.

Nemá a mít nemůže,

když vaše duše prázdné jsou,

tak kdo mi jen dokáže,

že život mě přinesou.