Část páté kapitoly

Nasedneš do vlaku. Zavřou se dveře. Za necelou milisekundu jsi provlečen po kilometru kolejí včetně projetí křižovatkou a dveře se otevřou. Bylo poznat jen dvojité zasyčení uzávěrů. Vlna myslí čekajících na nástupišti je pokaždé jako šok malého mozkového pole. Zóna vítá každého návštěvníka stejným dětským šuměním vyvěrajícím snad ze samotných zdí. Vystoupíš. Sedmiletí zmlknou, pozdraví. Odpovíš a vydáš se do dlouhé zatočené chodby. Když naskákají do vlaku, štěbetají za tebou něco o koupání. Nemáš náladu zjišťovat, kde setřásli dozor.

Staré dobré gravitorové sklo shlíží na zvenku stejný Bioblok, ale pod střechou se dějí nové zázraky zrození. Zanedlouho budou volné stavící stroje z Abzu a v pralese se založí dvě obsáhlejší líhně. Jakoby těch švitořících hlasů už nebylo dost, pomyslíš si při míjení roje drobotiny. Hmmm, pár tisíc je nic oproti konečné fázi. Nakonec máš toto rojení rád. Pokud se ze zvyku díváš ve více časech zároveň, jde sledovat postupně se vyvíjející intelekty, naopak můžou upadat nebo chvíli spát, než se pořádně projeví. Náhledem do místností lze dobře pozorovat charaktery každého jednotlivého mrňouse. Od úzkostlivě uklizených stolů, pečlivě uspořádaných věcí ve skříních, po rozházené a neupravené postele, nepořádek na zemi nebo pokreslené stěny. Třeba vlohy pro hudbu jsou velmi příjemné na poslech a vždy kdy máš příležitost procházet Zónou, zajdeš se mrknout za hudebníky. Odrazy v hlavě vyvolávají určitý styl hráče, který své mozkové vlny formuje podle toho, jaké barvy tónů vydává. Individuálně dochází ve zvukovém centru posluchače k různým výsledkům v závislosti na tom, co chce slyšet. Jejich koncerty nemají chybu. Ne že by byli přímo orientovaní na hudbu, jedná se o zpestření jejich životního stylu a samozřejmě zábavu okolí.

Specializace jde zároveň s nadáním manipulace, sugesce, výjimečné kreativity a mnohých dalších. Manipulační děti mají vlastní oddělení s nejpřísnějším dozorem. Tyto schopnosti jsou snadno zneužitelné a proto se jim stejně ostatní vyhýbají. Trochu stranou stojí skupiny druhu nRx, namíchané sestavy různých vloh, které se budou během společných hodin ovlivňovat, aby se kombinovaly pohledy na řešení situací technického rázu. Sestava takových skupin se může hodně měnit, proto Nir dnes předvolala vybrané jedince na testy k dohledání možných talentů. Počítáš, že výběr nepotrvá déle než hodinu. V rámci zkušenosti s předchozím výběrem mezi staršími jich bude málo. Je pravděpodobné, že někteří vybraní budou patřit do tvé atlantské třídy.

Na zadním balkóně je nachystána zkušební komise složená z deseti Učitelů. Před vstupem na otevřenou sluncem rozehřátou zem se ohlédneš k příchozí postavě a nabídneš ruku.

„Dobré odpoledne, paní předsedkyně.“

Nir ji s hravým úsměvem přijme a nechá se beze slov vyvést na prostranství balkonu. Usadíš ji do čela půlkruhu sedaček a přisedneš vedle ní. Učitelé pozdraví, občas mávnou i kovovou rukou a pokynou s Respektem hlavou. Hefaist, hlavní inženýr přes mechanická zařízení, Voren, pobočnice Usireho, dva psychologové, elektrotechnik, jaderný fyzik, dva Citliví, kteří dokáží odhalit každou změnu chování a duševního rozpoložení, odborník na stavební práce a designový návrhář. Nepsané pravidlo je, že promluví ten, kdo má zájem, jinak mlčí.

„Můžeš je volat.“ Vybídneš Nir.

Ohlásí první jméno a tak zároveň přijde človíček. Pokynem ho nasměruješ doprostřed. Je zřetelné, že není obyčejným dítětem, když si příliš nedělá ze společnosti, kde na něj všichni zírají a přitom ví, že vidíte i do jeho podvědomí. Má v sobě něco silného. Učitelé na něj zkouší všelijak naléhat, přitom sledují, jaké odezvy dává jeho mozek. Je podrobený testům reakcí, všemožných inteligenčních a vědomostních otázek, z nichž si položíš i nějaké sám. Navrch přidá ukázku telekineze při tvarování vody. Nemusí vytvářet velký dojem dlouho. Shodnete se na vhodném kandidátovi a propustíte ho. Toho si pohlídáš, jmenoval se Sín. Druhý v pořadí je vyzáblý kluk, který vypadá obstojně, ale nakonec ho zamítnete. Jako třetí malá slečna, co svojí výřečností velmi upoutala, prošla. Pět následně vypadne.

„Poslední, Ptah,“ řekne ti Nir, „bude zlatým hřebem.“ Mrkla.

Přišel drobný chlapec. Dokonce bys řekl, že je podobný na Chrona. Ihned jsi si jistý, že bude vybraný a důvod proč nebyl při prvním výběru je patrně ukryt v jeho rozvážném ostražitém pohledu. Zelenomodrý zkoumavý zrak se upnul na tebe s Nir. Díváš se na něj bez ustání. Citliví mlčí. Neslyšíš žádnou jeho emoci. Na první položenou otázku klidně odpoví. Zavře oči, jakoby před nikým nestál. Fascinovaně přesedneš. Nir ti zmáčkla ruku. Tázavě na ni pohlédneš. Jediným nepatrným gestem naznačí... až bude čas.

V komisi převažuje mírná nevole. Z nepoddajného vědomí neuniká ani sebeslabší známka pocitu. Pouze stavy mysli utíkající hodně daleko. Nemůžou ho testovat žádným psychickým nátlakem. Ignoruje je.

„Ptahu.“ Všichni zpozorněli, když jsi promluvil. Tiknul hlavou a po jeho obrysu proběhlo nezřetelné zčernání.

„SLYŠÍŠ?“ Zeptal ses, nikdo v okolí na šeptání nereaguje. Ví, že se bavíte jen mezi sebou.

„ANO.“

„VŠIML SIS, CO SE STALO?“

Přikývl.

„Zkus otevřít mysl, dej průchod energii.“

Zem se pod ním zkroutila, přestože stále zůstával klidný. Prasklina přejela po kachlicích, balkón zapružil. Má zřejmě silné sociopatické sklony, což tě nadchne ještě mnohem více.

„NE, ...NEMYSLEL JSEM V ÚPLNÉM KLIDU, MÍRNOU ROZTĚKANOST...“ Ve chvilkách ticha se i Nir na vás dívá s podezřením. Tuší, že si povídáte, ale nic neslyší... Ptah zaplanul jako Stavitel. Zčernalýma očima zkoumá okolí, pak se zostří, poklesne v koulenou a dřív než dopadne na poznamenanou zem, ho zachytí tvoje zhmotněná ruka. Slyšíš hodnocení od členů komise... nekontrolovatelnost, také padla možná bezcitnost, ale nedbáš na protesty. Přičapneš si ke klukovi. Trochu mu pozdvihneš bradu, aby ses lépe podíval do očí. Úžasné.

„SKVĚLE... NĚKOHO TI PŘEDSTAVÍM... Chrone.“ Řekneš do vzduchu. Objevil se mezi vámi.

„Mám tady adepta na vedoucího skupiny, doufám, že nemáš nic proti, když si ho převezmeš do péče.“ Se zájmem ho zvedne.

„Ty jsi dobrý, jo?“ Bezostyšně přitaká.

„Tak půjdeme.“ Zmizeli.

Nechceš slyšet více názorů o ohrožení pramenící z jeho povahy, což asi pochopili a mlčí.

„Pánové, více studentů není, nyní se můžete rozejít.“ Řekla Nir a naznačila, že jde doprovodit hosty z Abzu k vlaku. Všichni se zvedli a odešli. Nechala tě úmyslně v nejistotě, určitě se těšila, až ti ho představí, a proto si neodpustí trochu napínat. Čekáš na návrat a přemýšlíš o objevu. Zapřeš se o zábradlí. Svěží vítr rozvlní stromy, slunce se povaluje z koruny na korunu. Výhled nad les je překrásný. Nebudeš teď na chlapce myslet a dělat si kdovíjaké závěry. Vždyť Nir za chvíli vše vysvětlí...

Hlavní postava vědce je ve své podstatě samotným čtenářem. V době Atlantidy nese jméno Sar, což v sumerštině znamená věčnost. Příběh je místy sugestivní a předkládá zvláštní pohled na předpotopní svět plný vynálezů. V knize vystupují postavy egyptských, sumerských a některých řeckých bohů od počátků svého zrození. Ukazuje je jako nadprůměrné lidské bytosti s pokročilým technickým zázemím. Chron představuje Kronose, boha času. Ptah je budoucí vládce Egypta. Děj je komplikovaný, zahrnuje cestování v čase a naturalistické výjevy.

isbn 978-80-7399-177-7