|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Dotknu se kamene chodidlem bosým,
pak zchladit žár poledne ve vodě zkusím.
Armáda vážek střeží pár leknínů,
potapěč noří se pod hladinu do stínu.
Jak zaječí mládě láska se třese,
schoulená do trávy, když noc se snese.
Krajina polních cest je krajinou snění.
Vzduch skrývá bouře hřmot a pot říčných koní.
Slévá se hvězdný chór na notové lince,
jež padá za obzor jak do studně mince.
Brouzdám se modrou tmou, půlnoční rosou,
pak verše přilétnou, jsem jejich osou.
Souměrně skládá se slovíčko k slovu,
jen chybí mi papír, tak beru, kde mohu -
z plotu si odšpendlím zánovní plakát,
sednu si pod lampu a začnu čmárat.
Co hlavou se honilo, už tady není.
Zas se nezhmotnilo zplanělé snění...
|
|
|
