Archa
Voda se čeří,
broskve zrají,
slunce pálí.
Tělo,archo mé úmluvy s Bohem,
hříšná jsem,miluji opět,
sny přetvářím skutečnost,
s falší do závratné výšky šplhám,
nekonečno poznáním je.
Dvakrát pannou jsem,
stokrát neřestnicí,
však do služeb světu vstoupím ráda.
Trojúhelník matky,otce a mě zbortím,
třinácté znamení otevře oči,
blaženost věčná nastane.
Muž a žena v podobě ducha
navrátí se do kolébky věčného ticha.
Pikolo pikolomini,
melou boží mlýny,
boží mlýny,pikolo pikolomini, melou pomaleji,
než ty si myslíš.
Přiznej,
že v ponuré nejistotě všedního dne
se stala pro tebe jedinou útěchou a zábavou
vražda tvého přítele.
Pikolo pikolomini,
melou boží mlýny,
boží mlýny,pikolo pikolomini, melou pomaleji,
než ty si myslíš.
Přiznej,
že nevíš kudy kam!
Šílíš?
Hipodrom,cirk,gladiátor.
Pikolo pikolomini,
ta sám si utváříš život,
ty sám si buď za něj odpovědný.
Boží mlýny melou pomalu,
ale jistě.
Nejen pro tebe,ale i pro mě a celé lidstvo!
Potom ovšem nevím,
kdo je v této říkánce vrahem.
|