´     zní

      a je cítit po kostelu

      co mu vítr sebral střechu

      Má cop

      není žena  

      v píšťale díra obnažená

      náznak tónu

      pod maketou  nebe

      Je cítit, zní

      po konině na pekáči

      po komínu

      co odér svačí

      po přílivu

      v sépiové kosti

      V hrdle ji hostí

      hlaveň děla

      za soumraku

      v střílně oněmělá

      Spí