Hledím jak můra útočí

na plamen mojí svíčky,

na křídlech plamen vyskočí,

shoří, než mrknu víčky.

Má stejný problém jako já,

tu její touha zničí,

však každý těžko odolá,

když jeho srdce křičí.

Můru ten plamen zabije,

mě však dá novou sílu,

dokud má láska tady je,

není proč ztrácet víru.

Třeba se jednou ze svíčky,

stane mé světlo ve tmě,

co v očích svítí ohníčky

a něhu budí ve mě...