Někdo mi vyprávěl o harfě

a jejím tónu,

dozvuky děl a osamění monotónu,

křivek a nězností,

zvrhlých hloupostí,

hudebních orgiích,

rozprášených melodiích...

V momentu dozvuku

krásného nástroje,

praskotu strun,

řetízků rozbroje.

Přednosti hloupostí,

odřeku polibků,

závratě něžností

a střípků opojnosti.

A harfa dohrála,

když virtuós nezvládl

part...

Verunko, promiň !