Polibek pouhý změnil by dějiny,
Láska by nebyla pohřbena do hlíny.
Oba jsme vinni a oba nevinni,
Jakoby na světě byli jsme jediní – jen my dva.
Ale nejsme, neboj se.
V srdci to zabolí,
Jako když na poli –
Bitevním poli první ránu dáš,
Ty první dostaneš.
Au, osude náš, upadls. Nevstaneš?
Ale vstane, neboj se.
Posílí, co tě nezabije,
Vím, ten cit tolik křehounký je.
Světýlko, korálek v pupíku – zhas,
Je hloupé říci teď – spraví to čas.
Ale spraví, neboj se.
Cesty teď náhle ztratily směr,
Cosi se změnilo – z nevinných her
Stala se válka – válka duší nás dvou,
Válka lásek. Nashledanou.
Ale ne sbohem! Tak se neboj.
