Prahu - pod nájezdem střetu zájmu,

skryt se za kultur,

popsub...

Cesta - to je business!

Nejraději by kdyby,

leda tak skokem... nazpět,

vhloub.

Matičko, lidu českého,

nevolnosti sama z toho,

ukřižována řvoucími zdmi a stínem,

spiklenectvím neo a jim beztak podobným.

Kéž bys měla sama pro sebe vláhy...

Orchideji v ústech bodláku...

dikcí miziš...

před očima...

v pláč...

cizého biješ, oni tobě také tak.

Tys křížem mnoha lidu, tys jeho vůle – postrojem,

gólem je převést silu, stržit ji v bohatství.

Namísto v platnost krále, sídliště je mravností...

Sokola vzlet vede v mdlobu nitra bijce,

vše začíná a končí před obrazovkou televize.

Kéž by bylo plna lidu ulic,

takového - pějiciho slávu čista dobra duše a chválu,

lidu znějícího svému srdci pro blaho a slávu.

Všem!

Pak teprv sobě

a jemu jako městu živa doma,

byl bych teprv naplněn!