Vyčkej chvíli malou znovu

jen pošetilost sebou neber!

někdo chce místo tebe říci:

za krále svého světa mě ber!

Já provádět tě budu pouští

však neukáži krásu v štěstí

neb jen slupkou tváří moci

podvolíme pýchu v zášti.

I nejčernější stíny nitra

v jiném zření zbělají

a dosti budou mlčet vám.

V náruč štěstí čekají

a na malebné cestě slunné

upoutáš mě k rukou též?

Provedu tě celou zemí!

Ne! Vlastně svalím kletbu mocnou

k tobě

a prosit číší – skrytý

v hrobě.

Vše jen za pokušení toho

snu

pobolím na ústa krovů,

mnu

si dlaň v radosti

snad i vše je dovoleno,

jen utrácíš to vedle cti

....vzpomínkou zůstává jméno...