|
Mimochodem: Jsem tajnůskářka a proto tolik píšu. Mám-li možnost, zanechávám všude svoje vzkazy a poznámky. Ať je to na knižkách v knihovně, na autobusové zastávce, ve škole, nebo na veřejných toaletách. Kdekoliv. Je to jedno. Značkuju si po dílích svoji přítomnost. Důkaz mé existence. Hrozně mě uklidnuje myšlenka, že jakmile odejdu, kousek mě tu vždy přetrvá. Přesto vím, že ne navěky. Čas smete poslední stopy, poslední barvu a poslední slova. Poslední otisk prstů.. .''Penis se dá penisem nazvat, pouze v případě, je-li ztopořen" napsala jsem kde si. Pokud najdete tento vzkaz, vemte si do hlavy její smysluplnou myšlenku. Nemyslete na to, kdo jsem, kde jsem, popřípadě jsem-li mrtvá. Myslete na svou přítomnost.
|
