Báseň č.9

Čas před časem se v nule pohyboval.

Myšlenka před myšlenkou s životem robě počala.

Pravda před lží s duší v ráji se bavila a lenošila.

Chtějme vědět,

co kdysi dávno bylo,

poněvadž zatím před nás Bůh ne cestě do vesmíru

staví kuželky a kříže.

Skřet s měsícem v nule sní o tanci v periodách času.

Příšera na korálovém útesu uspává kvílením ostavené robě.

Zrůda v hlubinách duše spřádá z představy a iluze pohled na svět.

Chtějme vědět,

co kdysi dávno bylo,

poněvadž my sami si jinak před sebe na cestu do vesmíru

úmyslně házíme bible a rybářské sítě.

Není to náhody, to je Boží žert!

Není to replika, to je Andělská kulisy!

Není to scenář, to je Ďábelská hříčka!

Hubená léta,

tlustá selka,

kuželka a kříž.

Bohatá žeň,

hubený sedlák,

bible a rybářská síť.

Duše zmrazily své atomy v sousoší milenců z ledu,

kteří čekají,

až je myšlenka energetickým polibkem probudí z věčného spánku.

Poté ochutnají ovoce poznání

a společně v ruku v ruce s pravdou a lží za zády

výjdou ven z ráje šťastní a svobodní do času.

Chtějme vědět,

co bylo kdysi dávno,

poněvadž kuželky a kříže,bible a rybářské síťe,

nám nedají jistotu,

že vše je na svém místě.

Myšlenka před myšlenkou s životem robě počala.