Báseň č. 13

Dřevěná panna se usmívá.

Kéž by vodník položil základy pro chrám zasvěcenému duši.

Kéž by bludička prakem střílela meteory po zlobě.

Kéž by hejkal do pavoučích síťí chytal věřící.

Dřevěná panna nervózně bubnuje prsty o desku stolu.

Kéž by mozart zednářskou lžicí postavil ze zkamenělých lidských srdcí příbytek Bohu.

Kéž by Othelo Desdemoně v protiatomovém bunkru daroval solné květy.

Kéž by e=mc2 z temnot času zkřísila Avalon.

Dřevěná panna vrací Hamletovi prsten s briliantem.

Kéž by sláva zkrotila výbuch supernovy.

Kéž by poctivost operovala šedý zákal spravedlnosti.

Kéž by svátost o hlouposti cti v pekle přednášela.

A já na to:

,,Stačí jiskra a nezbyde po všem ani veta!"