AŽ……
Až skončí můj život na zemi a nastane čas loučení, ať nepláče ten kdo měl mne rád, a šťastnou cestu ať mi přijde přát.
Květiny na mne, prosím, neházejte, raději do vázy mi je dejte, všechny bych je neunesla, a čeká mne dlouhá cesta.
Já z ní nemám ani trochu strach, vždyť jdu jen na nebeskou bránu zaklepat. Opustím zem a zabydlím se v nebi, tak žádnou smuteční píseň nehrajte mi.
Odložte smutek stranou, nechci vidět tváře po kterých slzy kanou. Věnujte mi jen tichou vzpomínku, než přijde si pro mne spousta andílků.
Já život jsem ráda měla a pro druhé lidi jsem žila…. Věřila na lásku a na přátelství, zůstat v lidských srdcích byl můj cíl.
Každému kdo mě měl rád, nebeské polibky budu posílat. Vždyť neděje se vůbec nic, jen nebe má o jednoho anděla víc…
|