Báseň č. 34
Štěstí dýchá na okenní skla.
Nedočkavost rozkrajuje jablko.
Úzkost pije slivovici.
Život jako bezdomovec prosí mě o almužnu.
Život jako trestanec prosí mě o milost.
Život jako zajatec prosí mě o jed.
Pokud je myšlenka hříčkou přírody,
jsem Maří Magdalena.
Pokud je myšlenka výsměchem vesmíru,
jsem Ježíš Kristus.
Pokud je myšlenka šprýmem nuly,
jsem Bůh.
Štěstí dýchá ne okenní skla.
Nedočkavost rozkrajuje jablko.
Úzkost pije slivovici.
Život jako bezdomovec prosí mě o přístřeší.
Život jako trestanec prosí mě o shovívavost.
Život jako zajatec prosí mě o rozkoš.
Pokud je myšlenka hříchem přírody,
jsem Maří Magdalena.
Pokud je myšlenka obyčejem vesmíru,
jsem Ježíš Kristus.
Pokud je myšlenka schválností nuly,
jsem Bůh.
Štěstí dýchá na okenní skla.
Nedočkavost rozkrajuje jablko.
Úzkost pije slivovici.
Život jako bezdomovec prosí mě o rakev.
Život jako terstanec prosí mě o toleranci.
Život jako zajatec prosí me o drogy.
Pokud je myšlenka moudrostí přírody,
jsem Maří Magdalena.
Pokud je myšlenka karmou vesmíru,
jsem Ježíš Kristus.
Pokud je myšlenka vychytralostí nuly,
jsem Bůh.
Štěstí odešlo neznámo kam.
Nedočkavost se přecpala jablky.
Úzkost padla pod stůl ožralá. |