Soumrak, jen víra vydrží
Tlumeně vrká sluka a přeletí, jedna, druhá…
Temně založené nebe a růžový proužek horizontu
Netopýři třepotají, stromy ožívají závanem až chladí
Pak plesknou křídla sovy a bázeň zavíří kolem
Za očima umírám, šelmy týrají a hadi jedem mučí
Porota i obhájce se v ďábly mění
Mou vinu i nevinu trhají a požírají
Věřím v Boha a nevěřím Bohu
Když je mi dobře, můj duch temní
Je nenápadný, je jako soumrak krásný
Najednou nevidím a doleva a doprava
Nic, nikde nic jen tma
Pokleknu, chvíli věřím a světýlko
A já se k němu hrabu, jak plod při porodu
To nejsem já
Ten co vidí trpaslíky
A dokáže s nimi žít
Ten co cítí stromů životy
A dokáže s horami hovořit
Ten co létá s draky
A dokáže Bůh i Ďábel být
Ten co tvoří básní sloky
Které já nedokážu psát
| 
