Slzy z tváří zvolna kanou,

padají mi do dlaní.

Na dlani se tůní stanou,

z tůně potok pramení.

Horké slzy proudem tekou,

dlouhá noc se chýlí k ránu.

Potůček je náhle řekou,

vlévá se do oceánu.

A tam, kde z vln ční útesy,

já vidím se stát nahoře.

pak srdce z těla vyrvu si

a z výšky hodím do moře!