Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 23.12.
Vlasta
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
hudba hrá a vietor fúka
Autor: sxs (Občasný) - publikováno 21.6.2009 (18:31:28)
Sedím na betóne pred barom, je tri hodín ráno, no jediným svetlom je pouličná lampa a pár hviezd na zamračenej oblohe. Opojená piatimi fľaškami šampanského pozorujem obrysy muža a ženy pri bozkávaní. Nie je to láska, je to zrejmé. Zamýšľam sa nad sebou, prečo ešte stále neodchádzam domov, veď party sa skončila, na tanec náladu nemám, nezažijem žiadne dobrodružstvo so zaujímavým mužom ani vtipnú príhodu ktorú by som vyrozprávala kamoške ,ktorá tu so mnou nieje. Všetci priatelia už odišli ale ja ostávam. Mojim jediným spoločníkom je chlap s pivom a rukou na mojich ramenách. Poznám ho aj nie. Viem jeho meno, ale jeho myšlienky sú mi záhadou. Vraví mi: potrebuješ lásku, potrebuješ priateľa. Ja krútim hlavou, že nie. V mojom období dospievania mi stačia krátke zoznámenia. Ako môže vedieť čo skutočne potrebujem? možno po tom túži on, a chce nás dvoch vidieť v obraze milencov, ale bozk nevytvorí lásku. Hrá hudba a fúka vietor, prihovára sa mi opäť. Zasmejem sa. Odkiaľ fúka vietor? odpovedám mu otázkou a v duchu si hovorím, aká jednoduchá veta: hudba hrá a vietor fúka.
Sedím na záhradnej stoličke, zároveň hladím psa a oči sa mi presúvajú z oblohy na kvetinový záhon, padnutý červený plot a sýtu zeleň predo mnou. To všetko mi je dobre známe, nič sa nezmenilo.
Konáre stromov sa ohýbajú pod tlakom vetra a pripomína mi to ľudí čo sú zmietaní vášňami a snami. Utekajú od reality a stávajú sa len hračkou zlých okolností. Nie sú hráčmi vlastnej hry. Možno som aj ja jeden z nich...Vietor nikto nezastaví. Jedinou možnosťou je úkryt. Vždy odíde, vždy sa vráti. Aký je len silný. Byť tak slobodný ako on.
Vietor fúka a hudba hrá, napadne ma Vladova veta. nebola zbytočná, nebola vyslovená do vetra. Teraz cítim jej silu a jemne sa usmievam nad jej múdrosťou.


Poznámky k tomuto příspěvku
Lamarski (Občasný) - 21.6.2009 > Styl popisu i vyprávění samotné se mi líbí, jediné, co mi trochu vadilo, bylo to, že konec přeskočil někam jinam a jaksi jsem nevěděla proč. Tohle jsou nejspíš tvoje pocity a zkušenost, ale nezúčastněnému opravdu cosi uniká (že by hlavní myšlenka? Každý někdy uniká ve snech, ale to je hybná síla lidstva). Přesto se mi to líbilo, možná by to nemuselo být tak krátké;)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter