| |  whispermoonlite (Občasný) - 24.7.2009 > Mbonita> víš, co je zajímavý, jak to čtu dneska? slovo "sebe". ono bylo zajímavý už včera, protože mi tam opakovaně naskakovalo (strašnej obrat, jenže mě to tak opravdu napadlo) slovo "tebe". a dnes to "sebe" čtu zase jinak. původně jsem to vztahoval k subjektu básně, tj. že mu nebe darovalo kus sebe (tj. kus sebe ze subjektu, což by se dalo číst tak, že nebe umožnilo subjektu odkrýt jeho další kousek, dosud neznámý, někde latentě přebývající), ale dnes mě spíš přirozeně napadá, že to byl kus nebe, nebe dalo kus ze sebe. ať tak, či tak, ve slově "sebe" se protíná obojí, kus nebe i kus subjektu, to mi přijde podstatný.
| Doporučil
|
